Cestujeme čím dál víc, nesmíme však podceňovat rizika spojená s vyšším věkem

Počet Čechů, kteří vycestují do zahraničí, se každoročně zvyšuje. Zatímco v roce 2014 uskutečnilo dle Českého statistického úřadu čtyř – a vícedenní zahraniční cestu čtyři miliony Čechů, v roce 2017 to bylo již téměř 5 milionů. Roste i počet využití letecké dopravy na vícedenní pobyt – zatímco v roce 2014 to bylo 1,3 milionu pasažérů, loni již téměř 1,8 milionu.  

Senioři cestují čím dál víc, nesmí ale podceňovat rizika

Stále populárnější je i cestování v seniorském věku, existují cestovní kanceláře specializující se na tuto věkovou kategorii a čím dál více seniorů cestuje také individuálně. Cestování přináší radost, ale u seniorů má i svá rizika. Jejich respektování, maximální snížení či eliminace přináší větší jistotu a bezpečí na cestách. Není stanovena žádná oficiální horní věková hranice pro bezpečné cestování, záleží na individuálním zdravotním stavu, fyzické a mentální kondici. Klíčový je charakter a vzdálenost cílové destinace.

Podle tiskové mluvčí cestovní agentury Invia.cz Andrey Řezníčkové se počet cestujících seniorů každoročně zvyšuje: „V letošním roce si zahraniční zájezd rezervovalo již 70 000 osob ve věku 55+; z toho 15 000 cestujících je starších 65 let.“ Cestování lidí ve vyšším věku s sebou nese řadu rizik, především zdravotních, kterým však lze pečlivou přípravou na zahraniční cestu předejít. V imunitním systému dochází během stárnutí ke změnám, tzv. imunosenescenci, která se mimo jiné projevuje sníženou schopností lidského organizmu bojovat s infekcemi. Setkání s infekční nemocí může probíhat závažně i u do té doby zdravého seniora. Navíc u značné části z nich je organizmus oslabený chronickou nemocí (cukrovka, onkologické či autoimunitní onemocnění apod.) a/nebo její léčbou (kortikoidy, biologická léčba, nedávná chemoterapie atd.).

„Osoby ve věku 55+ tvoří 17,1 % ze všech cestovatelů do zahraničí v našich centrech Očkování a cestovní medicíny,“ uvádí docent MUDr. Rastislav Maďar, vedoucí lékař největší sítě specializovaných center Avenier. „S přibývajícím věkem u nich evidujeme i častější přítomnost některých chronických nemocí. Většina (59 %) 75letých a starších cestovatelů do ciziny trpí zvýšeným krevním tlakem, zatímco ve věkové kategorii 55-64 let je to jen 27,3 % a u mladších 55 let v průměru dokonce jen necelá 4 %. Podobný trend je i u cukrovky, ve věkové skupině cestovatelů 75+ je její výskyt více než 2,5násobný, než je tomu u cestujících mezi 55 a 64 rokem života (12,3 % oproti 4,6 %), zatímco do 55 let věku se zjistila její přítomnost jen u 0,6 % cestovatelů do zahraničí. Významný věkový nárůst se zaznamenal i u chorob žil a srdečných arytmií, naopak výskyt astmatu a nemocí štítné žlázy přímo úměrně s věkem cestovatelů nestoupá. Infekční nemoci získané na cestách mají kromě přímého dopadu i významný nepřímý, a to tím, že zhoršují průběh již předtím přítomného chronického onemocnění, které se už nemusí nikdy podařit vrátit do normálních hodnot,“ dodává docent MUDr. Rastislav Maďar.

„Nejčastěji navštěvují naše centra cestovatelé starší 55 let před odjezdem do Asie, následně do Afriky a Jižní Ameriky. Je nepochybné, že nejvíc cestovatelů – seniorů zůstává v Evropě a právě tato skupina má tendenci hrozící rizika podceňovat. Zapomínat by neměli rozhodně na ochranu před nemocemi, které se vyskytují nejen u nás, ale i v dalších zemí našeho kontinentu, jako např. klíšťová encefalitida.“ vysvětluje docent Maďar.

Cestující musí počítat se zvýšeným rizikem nákazy v letištních halách i během letů, obzvláště dálkových. Kapénkové infekce se šíří do vzdálenosti dvou metrů od nakaženého jedince, v letadlech jsou tedy nejvíce exponované nejbližší 2 řady sedadel. Infekce se ale může šířit i nepřímo nedostatečně udržovanou klimatizací.

Nejrychleji rostoucím segmentem cestovního ruchu jsou delší výletní plavby. Plavba na těchto luxusních lodích přináší větší rizika než cestování letadlem. Zastávky v různých zemích a přístavech, tisíce cestujících
a personálu (často z rozvojových zemí), delší doba pobytu na lodi a nezřídka i vysoký průměrný věk cestujících, přispívají k zvýšenému riziku šíření epidemií způsobených noroviry (gastroenteritidy), chřipky, ale i nebezpečí pneumokokové infekce.

Velkou hrozbu pro seniory představují podceňovaná chřipka či pneumokokové infekce. Pneumokokové bakterie mohou způsobit těžký zápal plic, meningitidu, infekci krevního řečiště, akutní zánět středního ucha, nebo např. záněty vedlejších nosních dutin. K nejrizikovějším skupinám z hlediska možné infekce invazivním pneumokokovým onemocněním patří děti do dvou let a právě senioři nad 65 let. Dále osoby trpící jiným chronickým onemocněním jako je např. diabetes, astma, CHOPN, nemoci srdce a také lidé s oslabeným imunitním systémem. Očkování je přitom pro lidi nad 65 let věku zdarma. „Očkování představuje jednu ze zásadních možností, jak i v pozdějším věku snížit vyšší riziko nebezpečné infekční nemoci,“ komentuje docent MUDr. Maďar.

„Prvním krokem před cestou je komplexní vyhodnocení zdravotních rizik. Je třeba zjistit si maximum informací
o plánované cestě - klimatické podmínky (teplota, vlhkost, nadmořská výška), kvalitativní parametry ubytování, možnosti stravování s ohledem na dietní požadavky, zvážit náročnost programu, druh dopravy, přestupy, časový posun, dostupnost a kvalitu zdravotní péče v místě pobytu. Dalším krokem je realisticky vyhodnotit své fyzické schopnosti, zdravotní stav, zkonzultovat zdravotní omezení s ošetřujícím lékařem, a konzultovat rizika a jejich prevenci s lékařem-specialistou na cestovní medicínu a očkování,“ doporučuje doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Přehled kroků, které by měli cestující učinit při plánování zahraniční dovolené:

• Seniorům ale i rodinám s malými dětmi plánujícím zahraniční cestu se doporučuje s dostatečným časovým předstihem navštívit očkovací centrum alespoň 6-8 týdnů před odjezdem a zkonzultovat povinné i nepovinné očkování vhodné do dané destinace.
• Nezapomenout na antimalarika při cestě do rizikové oblasti.
• Nezapomenout na cestovní lékárničku, repelenty, tablety na filtraci vody.
• Vzít si dostatečnou zásobu léků do příručního zavazadla, ideálně všechny pravidelně užívané.
• Napsat si názvy léků a užívanou dávku, i generickou látku, nejen komerční název.
• Speciální potvrzení pro větší zásobu tekutých léků.
• Zajistit si kvalitní cestovní pojištění.

I během pobytu ve vysněné destinaci je nutné myslet na bezpečné chování:

• Omezit konzumaci těžkých kořeněných jídel a sycených nápojů.
• Dbát na dostatečný příjem tekutin, do celkového příjmu tekutin se nepočítá alkohol, káva.
• Dávat pozor na interakce léků a potravin – např. banány, když užívá ACE inhibitory.
• Myslet na pohyb na palubě letadel, využít přestávku autobusů – zvýšené riziko hluboké žilní trombózy
  a případné embolizace, zejména pokud je nadváha a nemoc srdce.
• Nezapomínat na dezinfekce rukou.
• Vyhýbat se nadměrným fyzickým výkonům, zejména v teple, vlhku, vysoké nadmořské výšce.
• V méně rozvinutých oblastech se nedoporučuje jíst nedostatečně tepelně upravené maso, plody moře, krémy, majonézy, listovou zeleninu či nepasterizované mléčné výrobky.
• Při cestách do rozvojových zemí by se nejen senioři měli vyhýbat vodě z neznámých zdrojů, ovocným džusům připraveným na ulici a neprověřenému ledu do nápojů.

„Doporučuji omezit podávání rukou a vyvarovat se konzumace syrových či polosyrových potravin, kterých se dotýkaly ruce jiných osob. Nezdržujte se déle, než je nutné, v blízkosti fontán a dalších vodních zdrojů vytvářejících vodní aerosol. Nepouštějte vodu z kohoutku silným proudem. Vodu ze sprchy nechte nejdříve odtéct a nekoupejte se ve stojaté sladké vodě,“ dodává k hygienickým doporučením doc. MUDr. Maďar.