Stres – dobrý sluha, špatný pán. Jak ho využít ve svůj prospěch?

V dějepise nám vyprávěli o době bronzové nebo železné. Možná s odstupem času bude ta naše označená jako plastová a stresová. Stres je prostě součástí moderní společnosti. Ať jsou to velké nároky na výkony, rychlá doba, neustálé trendy a změny až po hlučné prostředí velkých měst.

I přes všechny negativní aspekty, které stres přináší, může být v určité míře pro organismus i přínosný. V čem
a kdy už je stres spíše nepřítel než pomocník? V tomhle článku se podíváme na ten „dobrý stres“. Najdete v něm
i praktické tipy, co vyzkoušet, pokud zrovna akutní stres zažíváte.

Co je stres a jak vzniká

Jde o soubor fyziologických a psychologických reakcí těla na vnější nebo vnitřní podněty, které jsou vnímány jako náročné, ohrožující nebo vyčerpávající. Vzniká, když tělo vnímá situaci jako hrozbu nebo výzvu a aktivuje tzv. „boj nebo útěk" reakci. Pokud se tělo v takovém stavu nachází dlouho, mluvíme o chronickém stresu, který tělu prospěšný není. Jeho opakem je akutní stres, ze kterého už nějaké výhody vydolovat můžeme. Co tedy „dobrý stres“ umí?

Zlepšuje kognitivní funkce

Možná znáte takový ten pocit v žaludku, když sedíte na nějakém pořádném kolotoči. Je to pro tělo taky určitá míra stresu, i když si šílené jízdy užíváte. Tento pocit se dostaví jako reakce na mírnou úroveň stresu a může potenciálně zvýšit výkonnost vašeho mozku. Mírný stres totiž posiluje spojení mezi neurony v mozku, zlepšuje paměť a pozornost, a pomáhá vám být produktivnější.

Pomáhá vyhnout se infekcím

Reakce „bojuj, nebo uteč“, která vzniká při stresu, má za úkol vás chránit, ať už před zraněním nebo jinou hrozbou. Zajímavé je, že nízké dávky stresového hormonu pomáhají chránit i před infekcemi. Mírný stres stimuluje produkci chemické látky zvané interleukiny a poskytuje imunitnímu systému rychlou vzpruhu, která ho může ochránit před nemocemi, na rozdíl od chronického stresu, který imunitu naopak snižuje a zvyšuje zánět.  

 

Zvyšuje mentální odolnost

Když řešíme nějaký problém nebo situaci, může to být velký stres. Na stejném principu fungují i nemoci nebo očkování. Při první expozici tělo může zmatkovat. Ale na druhou chřipku v životě bude mít tělo už návod,
co a jak. Stejné je to s jakoukoli jinou událostí. Vystavování se situacím, které nejsou standardní, se mozek učí větší odolnosti do budoucna. A v takovém případě vás stres posílil.

 

Praktické tipy na zvládání akutního stresu

1. Prodloužené výdechy
   Stačí, pokud je výdech delší než nádech, například nádech na 4, zadržet dech na 7 dob a výdech na 8 dob.
2. Krabicové dýchání
   Nádech na 4 doby, zádrž dechu na 4 doby, výdech na 4 doby, zadržet dech na 4 doby.
3. Technika všímavosti 5-4-3-2-1
   Najděte 5 věcí, které vidíte, 4, kterého se můžete dotknout, 3, které slyšíte, 2, které cítíte, 1, kterou ochutnáte.

Stres nemusí být jen negativní. Pokud ho dokážeme zvládat, může být i užitečný. Klíčem je najít rovnováhu mezi pozitivním stresem, který nás motivuje, a chronickým stresem, který nám naopak škodí.

 

 

 

 

 

zdroj/foto: www.flow-nutrition.cz