ROZHOVOR: Půvabná herečka Marie Doležalová se nám svěřila o tom, co je pro ní dokonalá žena a o svém blogu Kafe a cigárko

Kdo je podle Vás dokonalá žena ? Dokonalé ženy žijí v holywoodských filmech. Jsou to ty, co i když zmoknou nebo zapadnou do bažiny, vypadají nádherně. Když se řekne dokonalá žena, je to podle mě ta, která spojuje nespojitelný protiklady: je silná, ale zároveň citlivá, úspě

Kdo je podle Vás dokonalá žena ? Dokonalé ženy žijí v holywoodských filmech. Jsou to ty, co i když zmoknou nebo zapadnou do bažiny, vypadají nádherně. Když se řekne dokonalá žena, je to podle mě ta, která spojuje nespojitelný protiklady: je silná, ale zároveň citlivá, úspěšná, ale zároveň kamarádská, všechno stíhá a ještě má spoustu času pro sebe… Může se stát dokonalé ženě trapas? Může, ale v jejím podání to ani není trapas, protože to nějak vtipně přejde a vlastně přesvědčí ostatní, že to je jejich chyba. Třeba když má půl hodiny zpoždění, nakonec se jí druzí omlouvají, že sraz byl tak nesmyslně brzo. Taková dokonalá žena bych chtěla být. Kdy jste si naposled připadala nepatřičně? Připadám se nepatřičně vždycky při práci, když se mi něco nedaří. Já bych totiž rovnou všechno chtěla hrát dobře, být rovnou dokonalá. Takže než se k tomu dojde, metodou pokus-omyl, tak se rozčiluju a klesám na mysli. Vidíte tramvaj, která se rychle blíží, máte vysoké podpatky. Přeběhnete, nebo počkáte jako dáma až přejede a potom s glancem vstoupíte do ulice ? Chtěla jsem samozřejmě odpovědět, že jako dáma počkám, a pak s glancem vstoupím do ulice, ale pak jsem se zarazila a došlo mi, že přesně dnes jsem jak šílená přebíhala před tramvají v podpatcích. Takže ne, asi nejsem prototyp dámy. Vždycky mám nějaký ale. Třeba podpatky, ale běham v nich před tramvají, nebo velkou večerní róbu, ale skrytý oko na punčoše : -) Váš blog Kafe a cigárko je strašně populární, vtipný a čtivý. Kdy Vás napadla myšlenka začít psát ? Já jsem průběžně psala vždycky, různé povídky do šuplíku, a tak. Pak jsem před několika lety přestala psát, protože jsem měla spoustu práce, divadlo, natáčení….No a teď píšu o tom, co jsem mezitím všechno zažila. Chystáte se vydat Kafe a cigárko knižně? Ano, sice by mě to samotnou nenapadlo, ale čtenáři na blogu mě k té myšlence dovedli, a taky se mi ozvalo nakladatelství, takže tomu jsem se nebránila. Ale ještě to nechci zakřiknout, zatím chci ještě psát články, aby bylo dost materiálu. Na co se těšíte ? Co Vás baví ? Baví mě vystupovat s mojí kapelou olats otesoc, zrovna se připravujeme na velký březnový koncert v Malostranské besedě, bude 28.3. A těším se na jaro, miluju jaro a Velikonoce. Snad všichni nějak společně přežijeme ten konec zimy. Kde a kdy Vás uvidíme ? Skoro každý večer jsem k vidění na prknech divadla Na Fidlovačce. Zrovna teď tam za chvíli spěchám hrát Eva tropí hlouposti, moje oblíbené představení. Zrovna před rokem jsme ho zkoušeli, třásli jsme se, aby se lidem líbilo, no a je o rok víc a my máme od té doby vyprodáno, to je báječný, teď mi to došlo:-) Co o prázdninách ? Minulé prázdniny se mi podařilo proflákat, a byla jsem za to po hrozně náročné sezóně ráda. Už jsem potřebovala nemít žádný povinnosti a nic neplánovat. Letošní jsou ještě daleko - uvidíme Jsme ženy, máme sny. Máte ještě holčičí sny ? Takové ty dětinské, které jsme psaly Ježískovi ? Ptáte se, jestli by mi pořád ještě udělala radost Barbie? No jistě!:)) Jinak holčičí sny…asi se nad tím zamyslím. Cítím se už dospělá na to, mít nějaké tajné sny…ale asi to není dobře. Člověk by si měl pořád něco přát. Autor textu: Simona Vlková Foto: Facebook