Kdo nesmrdí, není Čech!

Náhle nevíte, zda odér přiřknout pánovi po vaší pravici, který evidentně považuje všechny hygienické návyky za barbarství nebo dámě sedící naproti vám, která se snažila pach potu napravit těžkou květinovou vůní či snad samotnému řidiči, který by pojem deodorant, stejn

Náhle nevíte, zda odér přiřknout pánovi po vaší pravici, který evidentně považuje všechny hygienické návyky za barbarství nebo dámě sedící naproti vám, která se snažila pach potu napravit těžkou květinovou vůní či snad samotnému řidiči, který by pojem deodorant, stejně jako jeho dva kolegové, smraďoši, hledal ve slovníku.

Smrdíme prostě rádi

To, proč je v Čechách největší koncentrace lidí, jež považují vůni, čistotu, hygienu a čisté oblečení za luxus, objasnit nedokážeme. Pravděpodobnost, že je tomu tak z toho důvodu, že přejímáme zákonitosti ze zvířecí říše, kde si sameček hledá samičku dle jejího pachu a jakmile někdo její charakteristické znamení naruší, sameček je ztracen, je velmi nízká. To by se totiž český sameček mohl opravdu snadno ztratit, protože pach jeho samičky napodobují kolonie dalších samiček. Pak je tady možnost, že Češi jsou tak „zblblí“ ekologickými nadšenci, že v zájmu záchrany planety přestali používat vše, co obsahuje aerosoly, ale že by byli Češi takoví vlastenci a milovníci přírody? V potaz můžeme brát také přirozený obranný mechanismus nad přemnožením obyvatelstva, který si žádal vynález silných lidských zbraní zamezujících kopulaci, ale že bychom se k tomu nějak přikláněli… Zbývají tedy dvě možnosti. Buď smrdíme rádi, anebo o tom jednoduše nevíme.

Čtěte také: Pocení, nic příjemného

Češi? Jo to jsou tihle!

Když se zeptáte cizinců, kteří žijí mimo Evropu, kde by hledali Českou republiku, automaticky zapíchnou prst na mapě někam mezi Ukrajinu a Uzbekistán. A teprve poté, co je několikrát upozorníte na některé události, které přineslo 20. století, se zarazí a bez ostychu se zeptají na to, odkdy že už neexistuje Československo. Zato o nás ve světě koluje několik báječných vtipů. Nejenže jsme terčem výsměchu, jen protože pár nadšenců si stále chválí výhodu ponožek v sandálech či zarputilých „fandů“, jež svou igelitku milují až za hrob, ale na špici mezinárodní zábavy se tyčí právě narážky na to, že v porovnání s vyspělými státy patří Češi v používání deodorantů až na samé dno. Polovina českých mužů a žen deodorant dokonce nepoužívá vůbec.

Čtěte také: Sandály a ponožky aneb problematika odívání mužů

Statistika „nekecá“

A pro ty, kteří by chtěli namítat, že tato slova jsou velmi nadsazená, máme pár smutných čísel. Ve Velké Británii se spotřebuje v průměru 5,6 deodorantů na osobu. Jeden deodorant tak jednomu člověku vydrží zhruba dva měsíce. A víte, kolik se jich spotřebuje u nás? Dva! JEN DVA!!!! Ale není to tím, že šetříme, či naopak se k nám dovážejí vysoce kvalitní produkty s trvanlivostí dosahující šesti měsíců. To jen ta slabá hrstka čistotných, kteří pravidelně tuto vymoženost nové moderní doby používají, statisticky přilepšuje té většině, které regál s těmito výrobky zůstal navždy zapovězen. Vyplývá to z průzkumu společnosti Unilever, výrobce deodorantů AXE, která dále potvrdila, že hůře než my jsou na tom jen Rusové. Ti si zakoupí 0,7 deodorantu za rok na hlavu.

Hele mámo, levná voňavka

Jiná statistika promlouvá už více v náš prospěch. Podle ní se v České republice se hlásí k používání deodorantu 49 % mužů a 71 % žen. Ale to vysvětlení, proč tomu tak je, už není tak radostné, jak by mohlo být. „Češi jsou zvyklí používat deodoranty jen příležitostně. Spíše než jako součást pravidelné hygieny je využíván jako parfém. Dokládá to i fakt, že ve většině českých domácností nemá deodorant své místo v koupelně se zbytkem každodenních hygienických potřeb, ale najdeme ho často v obývácích či ložnicích,“ uvádí Jaroslav Cír zakladatel, výzkumné společnosti Perfect Crowd.

„Deoatraktivita“

Přitom je dokázáno, že vůně činí lidi atraktivnější. Zajímavý výzkum realizovali vědci na fakultě biologie Univerzity v Liverpoolu ve Velké Británii ve spolupráci s  AXE. Provedli zde slepé testování, při němž zkoumali vliv užívání deodorantů na lidské chování a sebedůvěru. Výsledky experimentu prokázaly významný vliv tělesného pachu na sebedůvěru testovaných jedinců již 15 minut po prvním použití. S testovanými muži byla po dvou dnech používání natočena krátká videa, v nichž se měli vžít do role, kdy se představují atraktivní ženě. Přestože ženy mezi skupinami nevypozorovaly rozdíly v atraktivitě jejich členů na základě fotografií, ty samé ženy při zhlédnutí videí s testovanými muži uváděly skupinu, která používala aktivní sprej, jako atraktivnější.

Čtěte také: Jsem single a jsem spokojená

Konec „single“

Česká republika drží ještě další prvenství. Patříme totiž také k zemím s největším výskytem lidí, kteří žijí single. Dlouho jsme to přisuzovali tomu, že dnešní moderní muž ženu vlastně nepotřebuje a naopak. Její úlohu totiž dokáže suplovat šikovná hospodyně a levná společnice. Dokonce mají obě dámy přidanou hodnotu – do ničeho se nepletou, na nic se neptají a nechtějí, aby jim někdo stokrát denně opakoval „miluji tě“. Úlohu muže zase skvěle nahrazují některé produkty prodávající se v sexshopech, popřípadě příručka, která ženu naučí přišroubovat prkénko a vyměnit žárovku a to vše aniž by někdo sahal na televizní ovladač a neustále přepínal z jednoho kanálu na druhý. Pravá příčina je ale nyní odhalena! Možná právě boj za čistotu a za používání deodorantů by mohl navýšit procento párů.

Text: Jana Tobrmanová