Petra: Jiní řeší dárky, cukroví a úklid, já rozvod!

Tak nějak jsem cítila, že se můj život zastavil na mrtvém bodě. Ve skrytu duše jsem si přála změnu a vesmír mě vyslyšel, akorát úplně jinak, než bych si přála. Manžel se zamiloval a požádal o rozvod. Řekl mi to chladně, bez emocí a s jiskrami v očích, že začíná svůj život jinak a podle všeho i lépe.

Odchody a loučení bolí jako čert. Zvlášť když opouští někdo vás…

Je strašně těžké odcházet a zůstat sám. Ten parchant mě ani nestihne vyhnat ze života a už se nakýbluje k jiné, která mu podle jeho slov dokáže zařídit i modré z nebe. Jojo, taky jsem si to kdysi dříve myslela, ale k tomu všemu nás ponouká obyčejná láska, která nás dělá slepými vůči aktuálně panující realitě. Sama teď absolutně nevím, jak tyto události zvládnu, zvláště teď před svátky, kdy se budou všichni držet za ruce, popíjet svařák
a dělat, že žádné problémy neexistují a že je všechno v naprostém pořádku. Jenomže nikde není. To jsem měla vědět už dávno. Nikdy jsem nevěděla, co koupit našim pod stromeček, aby měly radost. Teď pro ně budu mít jedno super překvapení, za které je zodpovědná tamta jedna prsatá nána. Jasně, za rozpad manželství jsou vždy odpovědni dva, ale u nás to vypadá hned na tři. Přemítám tedy, zda to našim oznámit vůbec mám,
ale samozřejmě to tajit nemá smyl. Co bych jim asi řekla, kdyby Petr nepřišel na Boží hod k nim na oběd.

Nový začátek? Chce se mi říct možná, ale on tu bude tak jako tak!

Vždycky když něco končí, údajně něco začíná. Tahle říkanka je pravdivá, akorát ty horší změny, co život přináší, je zpočátku velmi těžké vstřebat. Konec manželství není žádná tragédie, jen mě ale zaráží, jak vlastně stačí málo, aby ty společné roky skončily. Úplně vidím radostné světýlka v očích mé švagrové, bratr se také oženil totálně blbě. Ta mrcha nesnáší nejen jeho, ale i naši rodinu a tak si můj nezdar vychutná, jak se patří. „Pokud se i vy rozvádíte, nebo prožíváte konec vaší lásky stejně jako já, nedejte se. Sama dokonce přemítám o tom, že vypadnu někam daleko, abych si v hlavě udělala pořádek a mohla nový rok zahájit s čistou hlavou a životním elánem, který mi kamsi vyprchal. Život je krátký na to, abychom seděli doma na zadku a spílali na nespravedlnost. Z toho nejhoršího jsem se už vyplakala a teď je na řadě, abych tomu všemu čelila s maximálním nasazením,“ vysvětluje Petra svoji strategii, která ji ještě před několika dny dostala málem na dno.