Vyznejte se v etiketách. Od obalů po složení

Stále více tíhneme ke kvalitním potravinám a jsme ochotni za ně zaplatit i vyšší cenu. Avšak rozdíly ve složení nabízených produktů jsou mnohdy propastné a spotřebitel je odkázaný na podrobné čtení etiket. Dá se z údajů na obalech produktů poznat, jestli nás výrobce nevodí za nos?

Etikety nesmějí lhát, ale má to háček

Údaje na etikách potravin musejí být pravdivé a nesmějí zákazníky klamat ve složení potraviny, jejím původu, vlastnostech, způsobu výroby, trvanlivosti či množství. Jenže třeba v případě potravin označených jako raw řada výrobců své spotřebitele klame. „V české ani evropské legislativě není ustálené, co přesně raw znamená, takže na to výrobci velice často hřeší. Často tak označují produkty, které jsou sice vyrobeny za nízké teploty, ale ze surovin které byly tepelně zpracované – a to jaksi ztrácí pointu. Kromě nekvalitních ořechů, které mnohdy ani raw nejsou, jsou na trhu třeba tyčinky obsahující nekvalitní datlový základ,“ vysvětluje zakladatelka společnosti Lifefood zabývající se výrobou raw produktů Tereza Havrlandová.

Zajímavost: Věděli jste, že raw strava dodává tělu nutné živiny, energii a kromě toho nás dokáže zbavit špatných jídelních návyků, což se pozitivně odráží nejen na naší postavě, ale i na celkovém zdraví? Zařaďte do jídelníčku více syrové stravy.

 

Některé přísady lze beztrestně zatajit

Tím ovšem mezery v legislativě nekončí. O některých přísadách výrobce může beztrestně pomlčet. S výjimkou masných výrobků se u potravin nemusí uvádět podíl vody nižší než 5 procent a dovědět se nemusíme ani o vodě použité pro obnovu koncentrovaných složek, což je typické u džusů z koncentrátu. „Co však na obalu musí být výrazně vyznačeno, je případná přítomnost potravinových alergenů a to včetně takových, které se do výrobku mohou dostat neúmyslně a v naprosto zanedbatelném množství,“ říká hlavní nutriční specialistka Ing. Monika Bartolomějová ze sítě výživových poraden NUTRIADAPT Weight Management Clinic.

 

Čím kratší etiketa, tím lépe

Kromě výše zmíněných zvláštností, které z etiket nevyčteme nebo se tam v horším případě ani nemusejí objevit, může etiketa obsahovat informace, se kterými si nebudeme vědět rady – například s názvy éček. Pokud člověk nezná éčka a nechce se je učit, snažte se vybírat potraviny, které obsahují maximálně tři. Samozřejmě jsou
i potraviny, kde stačí jedno éčko. Podle Terezy Havrlandové by dokonce neměly potraviny obsahovat žádné éčka. „I přidávaný vitamín C už je krok mimo přirozenou stravu,“ tvrdí Tereza Havrlandová. Další pomůckou je dívat se na pořadí surovin na etiketě. „Suroviny musí totiž být vedle sebe seřazeny tak, že ta s nejvyšším obsahem
v produktu stojí na prvním místě. Když tedy chcete kvalitní smetanovou zmrzlinu, nemůže být na prvním místě voda. Musí tam být smetana nebo mléko,“ vysvětluje Monika Bartolomějová.

Zajímavost: Věděli jste, že ne každé éčko znamená jeden hřebík do rakve? Například pod označením E300, což je kyselina askorbová, se skrývá vitamín C.

 

Vyznáte se v etiketách, ale stejně nevíte, co k svačině?

„U jídla je potřeba přemýšlet z hlediska obsahu živin, které postupně uvolňují do těla energii, a tím ho i zasytí,“ říká hlavní trenérka Mgr. Kateřina Hollerová z fitness centra pro ženy Contours. Pokud máte možnost připravit si svačinku doma, můžete si připravit domácí pomazánku z čerstvých ingrediencí a namazat si ji na kousek kváskového či celozrnného chleba. „Jestliže jste na cestách, pospícháte nebo potřebujete doplnit energii před či po sportu, můžete sáhnout i po energetické nebo proteinové tyčince, ale snažte se vyčíst z etikety maximum informací o jejím složení a nutričních hodnotách,“ upozorňuje Kateřina Hollerová.

Zajímavost: Věděli jste, že v případě raw tyčinek často platí, že vyšší cena je odrazem kvality? Je to poměrně logické, protože například raw ořechy, celé, v BIO kvalitě stojí přibližně 400 korun za kilo (nákupní cena pro výrobce, nikoliv spotřebitele). Za nekvalitní a často tepelně upravené polámané ořechy zaplatí výrobce 150 Kč za kilo. Rozdíl v ceně surovin může být až trojnásobný.

 

Dejte si pozor na označení natural

Kromě informací na etiketách si všímejte také dalších označení na obalech produktů. „Označení natural nebo přírodní nemá v legislativě žádnou velkou oporu a muže znamenat ledacos. Rozhodně to není srovnatelné se slovy BIO nebo EKO, která mohou být užívána jen v případě existence certifikátu,“ upřesňuje Tereza Havrlandová. Označení natural například nezajistí nulový obsah pesticidů, ba naopak je téměř jisté, že v potravině jsou, protože kdyby nebyly, výrobce by si pořídil BIO certifikát. Stejně tak není nic přírodního na pesticidech a kdo chce jíst zdravě a hlídat si postavu, měl by se jim vyhýbat. Označení natural maximálně může znamenat, že výrobce nepoužil aditiva při výrobě, ale neříká nic o použitých ingrediencích, které téměř jistě obsahují rezidua pesticidů.