Praktické informace a rady pro cyklistiku na českých horách

Jezdit na kole není věda, je však dobré připomenout si několik pravidel, které vám umožní užít si jízdu v horském terénu naplno. Hory jsou pro kolo jako stvořené. Krásné cesty, trasy pro všechny milovníky cyklistiky.

 

RADÍ: Hana Topolovová, expertka na cyklistiku, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova

„Nastavte si správně kolo. Prvním krokem je nastavení optimálního posedu na kole, ať už jde o horské kolo, elektrokolo, silniční kolo či gravel bike. Kolo by vám prostě mělo sedět. Je to nezbytné pro snadné ovládání, bezpečnost, ale i vaše zdraví. Klíčové je správně nastavit sklon a výšku sedla, polohu řídítek, polohu brzdových pák a páček řazení, ale s tím vším vám specialisté v obchodě či půjčovně poradí.

Jak šlapat. Úplným základem je samotné šlapání, měli byste šlapat takzvaně "do kruhu". O co jde? Jelikož jsou obě pedálové kliky pevně spojené, zvedá vlastně jedna noha při šlápnutí dolů druhou nohu nahoru, čímž vydáváte energii jinam než do dopředného pohybu. K maximálnímu využití vašeho výkonu pro pohyb kola byste tedy měli aktivně šlapat oběma nohama po celých 360°, tj. v zadní části opisovaného kruhu nohu aktivně zvedat nahoru.
S tím souvisí i zásada, že úhel v kotníku by měl být vždy o něco větší než 90 stupňů. Při jízdě myslete také na to, že je zbytečné jezdit na těžké převody. Těžší převody nejsou samy o sobě nesprávné, ale zbytečně se unavíte. Optimální tempo rekreačních jezdců je cca 60–80 otáček za minutu.

Jízda do kopce. Pro výjezdy do kopce volte lehké převody, bude se vám terén lépe zvládat. Krátká stoupání doporučujeme zdolat jízdou „ze sedla“, při delších výjezdech je třeba plynule a rovnoměrně šlapat při jízdě
„v sedle“. Další jednoduchá rada zní: Pokud jedete členitým terénem s kořeny a kameny, dívejte se 1–2 metry před sebe. Začátečnická chyba je sledovat přední kolo. Jakékoliv nerovnosti se totiž snažíte korigovat a výsledkem je, že většinou spadnete.

Jedeme z kopce a brzdíme. Pro bezpečnost jízdy z kopce je velmi důležitá správná technika brzdění. Dnes hodně rozšířené kotoučové brzdy jsou velmi účinné, pro zabrzdění kola vám stačí malý pohyb jednoho prstu. Brzděte oběma brzdami současně, ale více tou zadní. Zároveň brzděte dávkově, ale ne trhaně, aby se kotouče nepřehřívaly. Pokud máte dojem, že kotouče jsou po delším brždění až moc horké, nezkoušejte jejich teplotu rukou, nechte je chvíli samovolně chladnout a dejte si přestávku.

Přední brzdu používejte s citem, ať nedostanete přední kolo do smyku. Říká se, že kolo si cestu najde. Věřte, že je na tom mnoho pravdy, brzdou je hlava, kdy kvůli strachu začneme zbytečně dělat chybné kroky. Stabilní geometrie, široké pláště a velká 29“ kola mnohdy dokážou vyřešit i nečekané situace. Obecně lze doporučit, abyste při jízdě z kopce stáli v pedálech. Pokrčenými koleny a přenášením váhy vpřed a vzad reagujete na nerovnosti terénu. V prudkém sjezdu můžete přenést těžiště až dozadu za sedlo. Naučte se číst terén, ve kterém jedete. Pokud máte před sebou vlhké kořeny nebo kameny, přejíždějte je kolmo. Snížíte tím riziko smyku, smeknutí kola.

Pití a jídlo na kolo patří. Takzvaný hlaďák nebo dehydrataci organismu nechcete zažít. Doporučujeme, abyste pili průběžně po celou dobu výletu. Nejlépe funguje minerální či kohoutková voda nebo neslazené čaje. Nespoléhejte se pouze na pocit žízně. Lidské tělo při fyzické námaze může snadno ztrácet tekutiny a pocit žízně se dostaví až ve chvíli, kdy už tento hydratační dluh není možné splatit.“

 

SHRNUTÍ: ŠLAPAT OBĚMA NOHAMA „DO KRUHU“ – NEJEZDIT ZBYTEČNĚ TĚŽKÉ PŘEVODY – ŘADIT RYCHLOSTI POD KOPCEM – NEDÍVAT SE POD PŘEDNÍ KOLO – NEPODCENIT PITNÝ REŽIM

 
Hana Topolovová

Cyklistický outfit – co na sebe?

Radí Hana Topolovová, expertka na cyklistiku, Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy 

„Cyklistika je pohodový sport, který vás umí po všech stránkách bavit a naplňovat. Vyžaduje ovšem nejen připravené kolo, ale i funkční outfit! Jak se tedy vhodně obléci? První úvahy by měly směřovat k zamyšlení, jak dlouho budeme na kole jezdit a za jakého počasí. Říká se, že neexistuje špatné počasí, ale špatně oblečený cyklista. Základem je cibulové vrstvení oblečení.

Krok první. Jednoduchá pomůcka říká, že když vyjdu ven, mělo by mi být trochu chladno. Takže se neoblékejte nadbytečně, dochází pak k přílišnému pocení, které organismus chladí. Jak se tedy oblékat na kolo? Zabalit se jako cibule. Pro první vrstvu je vhodné použít funkční prádlo, aby odvádělo pot od těla. U žen je důležitá i funkční sportovní podprsenka.

Krok druhý. Druhá vrstva má za úkol především dostatečnou termoizolaci, její hřejivost volíme podle venkovní teploty. Navrch si oblečeme jen slabší větrovku nebo membránovou bundu – dres. Ta je voděodolná a zároveň neprofoukne. Do mokra lze zvolit oblečení s goretexovou membránou. Důležité je nezapomínat na reflexní prvky na oblečení. Některé cyklistické oblečení má reflexní prvky již přímo na sobě. Na trhu jich je spousta různých doplňků: pásky a blikačky.

Buďte v bezpečí. Ruce jsou dalším styčným bodem s kolem a zaslouží si naši péči, zvláště pokud holdujeme delším vyjížďkám nebo bikování v náročném terénu. Rozhodující vliv na komfort jízdy mají kvalitní rukavice
a gripy. Nutnost ochrany hlavy je další neoddiskutovatelnou součástí cyklistiky. Pevnost a bezpečnost je
u sportovních přileb dnes již standardem, nejdůležitějšími kritérii výběru by tedy měla být hmotnost, nebo spíše lehkost, sofistikovaný systém odvětrání, tvarová kompatibilita s naší hlavou a samozřejmě design.

Co na závěr dodat? Snad jen, že počasí na horách se může rychle měnit, tak nepodceňte výbavu. Malý batoh, kde bude suché triko, nákrčník nebo již zmíněná cyklistická bunda a svačinka, je nezbytný základ, který v terénu oceníte.“

 

Jak používat elektrokolo

Radí Kamil Kotucz, Horský resort Dolní Morava

„Elektrokolo je poháněno elektromotorem, ale nejde o elektromoped, takže vždycky musíme šlapat sami
a elektromotor nám vlastně jen pomáhá, a to v intenzitě, jakou si určíme.

Dojezd elektrokola záleží jednak na kapacitě konkrétní baterie a zejména na tom, jak elektrokolo používáme, respektive jak velkou podporu elektromotoru si nastavíme. Pokud jedete poprvé na elektrokole a nevíte, co přesně můžete čekat, pak zejména na horách doporučuji naplánovat si nejprve kratší vyjížďku do 40 km, abyste zjistili, jak vám podpora elektromotoru vydrží. Důležité je dobré zacházení s baterií, ideální je nejet pořád na plný výkon.  Pak se dá i na horách ujet v průměru 60–80 km. Milovníci aplikací mohou využít online kalkulátor dojezdu firmy Bosch, který lze použít i pro ostatní značky motorů elektrokol. Orientační dojezd si můžete vypočítat i sami. Kapacita baterie elektrokola se uvádí ve watt-hodinách (Wh), přičemž na 1 km jízdy se spotřebuje přibližně 4,5 Wh. Konkrétní dojezd ale ovlivňuje několik faktorů, jako je výškový povrch trati, míra stoupání, váha jezdce, protivítr a další.

Elektrokola dnes rozšiřují cyklistické možnosti i lidem, kteří by jinak byli svojí fyzičkou více limitováni. Na elektrokole se nemusejí tolik namáhat, dostanou se do míst, kam by na klasickém horském kole sami nevyjeli. Aby si svůj cyklovýlet do horské přírody opravdu užili, měli by zároveň respektovat svoje schopnosti jízdy v terénu nebo sjezdu zpátky z kopců. Elektrokolo je logicky těžší než klasické kolo a cyklista musí počítat s tím, že i jeho ovladatelnost je složitější. Při brždění na elektrokole nezapomeňte, že jeho brzdná dráha bude delší, přičemž spoléhat se jen na intenzivnější stisk brzdy nemusí být na štěrkových horských cestách tím správným řešením.
V technických pasážích také nebude elektrokolo tak snadno ovladatelné, jako klasické horské kolo. 

Kvůli hmotnosti a velikosti elektrokol se můžete setkat se situací, kdy půjčovna nepronajímá elektrokola dětem do 15 let nebo osobám nedosahujícím určité výšky.

Také hodně záleží, jestli máte elektrokolo celoodpružené nebo tzv. Hard tail, tedy jen s odpruženou přední vidlicí. Celoodpružená kola zvládnou náročnější sjezd v horském terénu, naopak Hard tail jsou vhodná do lehčích terénů.

Když si půjčujete elektrokolo v půjčovně, nejprve si zkontrolujte, jestli je baterie plně nabitá. Obsluha půjčovny by vám zároveň měla dát všechny potřebné instrukce, abyste si svou jízdu na elektrokole užili k plné spokojenosti
a bez problémů.“

Bezpečnost

Bezpečnou jízdu na kole nezahrnuje pouze nošení přilby u dětí, samozřejmostí by měla být přilba i na hlavě dospělých. Cyklisté by při pohybu (nejen) na horách měli dbát na několik pravidel, která shrnuje Horská služba
v desateru pro cyklisty a nejsou jistě pro nikoho žádným nečekaným překvapením.

Trasu si pečlivě naplánujte předem, a to podle vlastních sil (které se nevyplácí přeceňovat), nebo podle nejslabšího ze skupiny. Počasí na horách se může rychle měnit, zvolte proto vhodné vybavení a nezapomeňte na nezbytnosti, jako je nabitý mobilní telefon nebo léky. Informujte ostatní o svém plánu trasy a předpokládané době návratu. Nepohybujte se mimo vyznačené cesty a buďte ohleduplní k ostatním cyklistům a pěším turistům.

 

Pojmy, které možná neznáte

MTB: zkratka z anglického spojení mountain biking, označující jízdu na kole v terénu nebo také samotné horské kolo. Používá se také označení anglické slovo bike a od něj pak odvozené biker, bikování.

Gravel bike: stále více populární všestranné kolo, jehož konstrukce vychází z klasického silničního kola, ale základním parametrem je upravená geometrie rámu směrem ke komfortu. Rámy jsou většinou vyrobeny
z karbonu, ale jsou i ocelové, nebo se používá kombinace, kdy je karbonová pouze vidlice. Důvodem je vysoký nárok na odolnost a pohodlí. Používají se také širší pláště s vzorkem do lehkého terénu. Stejně tak je to
s dalšími komponenty, které byly přebrány z MTB například kotoučové brzdy a doplňky jako úchyty pro nosiče, brašny, blatníky a více bidonů.

Singltrek: počeštěný výraz vycházející z anglického singletrack, který označuje ve většině případu stezku speciálně pro horská kola, e-bike. Cesta o šířce do 1,8 m má přírodní povrch, nesmí nikdy stoupat víc než polovinu sklonu spádnice a úsek trasy by nikdy neměl mít celkový sklon větší než 15 %. Singltreky se začaly stavět ve Spojených státech stavět a souvisí s příchodem horských kol.

Bikepark: základem bikeparku je jízda z kopce dolů. Bikeparky jsou proto vybaveny lanovkou nebo vlekem. Často se jedná o jízdu adrenalinovou, plnou lávek, skoků, klopených zatáček nebo náročných kořenových pasáží. Většina bikeparků je určena i pro méně zdatné jezdce a má i nenáročné trasy, které mohou absolvovat úplní začátečníci či rodiny s dětmi, aby se mohli postupně zdokonalovat.

(vysvětlení pojmů: Český svaz cyklistiky)

 

 

 

Další zajímavé články:

DokonaláŽena.cz » Cestování : Na kole za krásou českých hor (dokonalazena.cz)

DokonaláŽena.cz » Cestování : Děti na kole a na horách? Rozhodně ANO! (dokonalazena.cz)