Na Pecku za historií i kulturou

Na skalním výběžku nad městečkem Pecka v Podkrkonoší se majestátně vypíná hrad Pecka, v 17. století sídlo renesančního intelektuála Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Tento vzdělanec, cestovatel, hudební skladatel a politik naposledy vydechl 21. června 1621 na pražské

Na skalním výběžku nad městečkem Pecka v Podkrkonoší se majestátně vypíná hrad Pecka, v 17. století sídlo renesančního intelektuála Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Tento vzdělanec, cestovatel, hudební skladatel a politik naposledy vydechl 21. června 1621 na pražském Staroměstském náměstí pod rukama kata Mydláře.

Proměna hradu v renesanční palác

Romantická zřícenina Pecka leží v Královéhradeckém kraji v okrese Jičín. Hrad, který sloužil k ochraně zemské hranice, je v písemných pramenech poprvé zmiňován roku 1322. V následujících staletích se jeho majitelé zasloužili o četné rekonstrukce a původně gotická stavba se změnila v duchu renesance. Největší rozkvět hrad zaznamenal zásluhou Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který z něj vytvořil skvělé panské sídlo se čtyřmi obytnými paláci, zdobenými sgrafity a malovanými erby.

Všestranně nadaný šlechtic

Kryštof Harant podnikl více než roční putování do Středomoří, Svaté země a Egypta, které jej inspirovalo k napsání slavného cestopisu, putoval i po Evropě, poznal Holandsko, Francii či Španělsko. Do historie se zapsal i jako hudební skladatel a politik. Protože přešel na protestantskou víru a aktivně se účastnil českého stavovského povstání, byl mezi sedmadvaceti českými pány, kteří za vzpouru zaplatili životem.

Hrad lehl popelem, ale ne definitivně...

Po jeho smrti Pecku získal Albrecht z Valdštejna, který jej záhy daroval řádu kartuziánů. V jejich vlastnictví takřka neobývané sídlo chátralo a dílo zkázy dokončil tragický požár na začátku 19. století. Trosky hradu byly rozebírány a končily jako stavební materiál pro okolní domy. Definitivní zkáze zabránilo městečko Pecka, které ve 20. letech 20. století získalo ruiny do svého vlastnictví, a byla zahájena rekonstrukce.

Dnes můžete navštívit Harantovské sklepy, které nabízejí pohled na každodenní život na dvoře renesančního šlechtice. Prohlídková trasa vás zavede i do mučírny, pracovny Kryštofa Haranta či černé kuchyně. V prostorách hradu probíhají výstavy a koncerty (sobota 7. června od 18 hod. Koncert pro 51 strun). Text: Lenka Fukalová, foto: wikipedie.com, zdroj: www.hradpecka Otevírací doba: květen, červen a září: úterý–neděle od 9 do 17 hodin (polední přestávka od 12 do 13 hodin) červenec a srpen: úterý–neděle od 9 do 17 hodin (bez polední přestávky)