Účesy napříč dějinami
Královny nosí korunu, my nosíme účes. Říká se, že ani tak nezáleží na tom, co máme na hlavě, jako v hlavě. Ale tak docela jedno to zas není, to je jasné i z toho, kolik času věnujeme pěstění a úpravě vlasů. Hodně staré rande Kdyby to šlo, pozvat na schůzku ženy n
Královny nosí korunu, my nosíme účes. Říká se, že ani tak nezáleží na tom, co máme na hlavě, jako v hlavě. Ale tak docela jedno to zas není, to je jasné i z toho, kolik času věnujeme pěstění a úpravě vlasů.
Hodně staré rande
Kdyby to šlo, pozvat na schůzku ženy napříč staletími, svobodná Babylóňanka by přišla dlouhovlasá, vdaná zahalená v šátku. Egypťance by rovná „Kleopatřina frizúra s ofinou“ voněla exotickými oleji, čerstvě utrženými kytkami, případně by měla paruku z pravých vlasů či ovčí vlny, vylepšenou pestrými ozdůbkami, ba i šperky. Řekyni by nechyběly v jinak hladkém jednoduchém účesu různě propletené copánky. Tmavovlasá Římanka by šla za každou cenu do blond nebo do zrzavé, při čemž by riskla i ne právě bezpečné složení barvících směsí. Možná by si ale rovnou nasadila paruku z plavých kadeří germánské zajatkyně a nemusela by se aspoň párat s barvením. A propos, tehdy neznaly „žehličku“ na vlasy, zato byla v kurzu nahřátá želízka vyrábějící lokny, což dnes, mnohem šetrněji, dokáže elektrická kulma.
Hřeben byl „majetek“…
Tenhle předmět, který bereme denně do rukou, vlastně nedoznal co do funkčnosti žádných změn, měnil se jen materiál a provedení. Prapůvodní hřeben byl z kostí ryb a různých zvířat, později si rozmařilé dámy pořizovaly drahé hřebeny zlaté, či stříbrné, které byly doslova malými uměleckými díly. To se o dnešních hřebenech vyráběných převážně z plastů říct nedá, zato jsou lehké, vejdou se i do mrňavé kabelky a nemusíme jejich případnou ztrátu oplakávat a hlásit pojišťovně.
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)