Za lenivost draze platíme – nemocemi, které by nás nikdy nemusely potkat

Pravidelný a dostatečný pohyb je spolu se správnou výživou základní věci, která ovlivňuje vše, co se děje v našem těle. Jenže my jsme za posledních dvacet let hodně zlenivěli. A následky si teď vybíráme v podobě nemocí, které by se nám mohly snadno vyhnout, kdybychom se více hýbali. Přinášíme rady odborníků pro ty, kteří chtějí žít zdravě, v pohodě a zůstat co nejdéle soběstační.

Aby naše tělo mohlo správně fungovat a všechny metabolické procesy probíhaly tak, jak mají, potřebujeme se aktivně hýbat minimálně 30 minut denně. Tenhle na první pohled jednoduchý požadavek ale splňuje jen malé procento z nás. Přitom právě pohybová aktivita je jedním z nejefektivnějších (ovšem zároveň i nejvíce podceňovaných) způsobů, jak předcházet civilizačním chorobám.

Vyrobte si myokiny

„Celkem se hovoří asi o 26 základních onemocněních, na jejichž prevenci či léčbu má pohyb prokazatelně pozitivní vliv. Kromě hypertenze (vysoký krevní tlak) a diabetu 2. typu sem patří především obezita, osteoporóza, nádorová onemocnění, poruchy imunitního systému, ale například i poruchy sexuálních funkcí, artróza a mnohé další nemoci. Při pohybu se totiž tvoří ve svalech tzv. myokiny, což jsou substance, které podporují růst a regeneraci svalů, a které také dovedou regulovat metabolismus, takže člověk například rychleji hubne. Tyto látky, které tvoří proteiny a peptidy, jsou-li vylučovány do krevního oběhu, dokážou významným způsobem ovlivňovat metabolismus vzdálených orgánů – například tukovou tkáň, mozek, gastrointestinální trakt, srdeční sval, cévy, kosterní systém, a zkoumá se i jejich role v prevenci některých nádorových onemocnění. Zároveň dokážou působit i protizánětlivě a mají ještě další příznivé účinky na naše zdraví. Proto je jen na nás, abychom schopností myokinů využívali a tyhle nejpřirozenější „léky“ si sami vyráběli tím, že se budeme pravidelně hýbat,“ doporučuje MUDr. Martin Matoulek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.  

Dejme se do pohybu

Dostatek pohybové aktivity (a tím i myokinů) si ale zatím podle průzkumů dopřává jen necelá čtvrtina z nás. Ještě méně optimistická je situace u věkové skupiny nad 60 let – v tomto věku se věnuje pravidelnému pohybu a cvičení jen pouhých 10 % lidí.   Na nedávné akci Be active aneb Pohyb jako elixír života, která se uskutečnila v rámci Evropského týdne sportu v Senátu Parlamentu ČR, zazněly zajímavé informace profesora Petera Řehoře, Ph.D., z Centra pro sport Pacifického institutu ve Vancouveru. Týkaly se americké studie, jejíž výsledky by pro nás mohly být důrazným varováním. Tato studie totiž zkoumala předčasná úmrtí Američanů mladších 65 let
a potvrdila, že více než polovina z nich (konkrétně 56 %) zemřela v důsledku špatného životního stylu, který si sama zvolila… I my žijeme posledních dvacet let v dostatku až přebytku všeho. Dopřáváme si velké množství, často nezdravého, jídla, většinu dne trávíme v sedě u počítačů, u televizí, v autech… a přirozený pohyb se z našich životů postupně vytrácí. Pokud tedy nechceme dopadnout jako lidé ve studii profesora Řehoře, je nejvyšší čas něco s tím udělat. „Dnes žijeme v průměru o 8 let déle než před 20 lety a všichni bychom chtěli zůstat co nejdéle fyzicky zdatní a soběstační. Právě proto je třeba změnit myšlení a přístup lidí k pohybové aktivitě. Nejde totiž o otázku, zda se hýbat, ale kdy, kde a jak. Zlepšovat si kondici má vždycky smysl, protože prokazatelně zlepšuje kvalitu našeho života,“ upozorňuje Jana Havrdová, prezidentka Českého svazu aerobiku
a fitness FISAF.cz.                  

Síla motivace

Mnoho lidí ví, že nežije zdravě, a chtěli by s tím něco udělat. Problém je v tom, že i když se rozhodnou změnit svůj životní styl, začnou se lépe stravovat a najdou si čas na pravidelnou pohybovou aktivitu, často svá předsevzetí nedodrží a po krátké době se zase vrátí „do starých kolejí“. Proto je tak důležitá motivace. Pokud má člověk chuť něco se sebou udělat, zlepšit si svoji fyzickou i psychickou kondici, zdraví i vzhled, potřebuje mít pocit, že ho nejbližší okolí – tedy partner, rodina nebo přátelé – podporují. Tento projev sounáležitosti představuje podle průzkumů přes 50 % úspěchu. Jestliže se naopak partner dívá na naše rozhodnutí žít zdravěji „skrz prsty“ (třeba i pro to, že sám má kvůli svému nezdravému způsobu života špatné svědomí a naše rozhodnutí nám tak trochu závidí), podtrhává nám sebevědomí, bere motivaci a je pak o mnoho těžší v našem přesvědčení vytrvat. Podle aktuálních průzkumů, které se uskutečnily v USA, bývá u mladých lidí největší motivací touha po lepším vzhledu, starší lidé začínají sportovat především kvůli zdraví, větší síle, otužilosti, ale
i radosti a pocitu uspokojení. Podle pyramidy motivace se ale u starších lidí nachází na nejvyšším bodě touha dokázat i v pozdním věku svobodně a samostatně fungovat bez závislosti na okolí.  

Pohyb musí být radost

„Člověk dělá dlouhodobě jen to, co ho baví, a to platí i pro výběr dlouhodobé pohybové aktivity. Proto je zbytečné nutit se do něčeho, co nás netěší. Zároveň je třeba zohlednit výběr sportovní aktivity úměrně ke svému věku, zdravotnímu stavu a kondici. Vybrat si vhodný druh pohybu je mnohem náročnější pro člověka, který se nikdy aktivně nehýbal. Snazší to mají lidé, kteří jen na pár let nebo desítek let pohybu zanechali, a mohou se
k němu vrátit. Každé tělo je navíc vysoce individuální, proto je třeba při výběru respektovat i osobní pohybové dispozice. Například pro lidi s nadváhou je nutné volit takové aktivity, které nadměrně nezatěžují pohybový aparát – zejména nosné klouby, oběhovou a dýchací soustavu. Nejsme-li na pohyb příliš zvyklí a chceme jej do svého života zařadit právě proto, že se snažíme redukovat svoji hmotnost, měli bychom tak činit postupně, a to jak z hlediska frekvence tak i její intenzity – tedy náročnosti pro pohybový i kardiovaskulární systém,” doporučuje PhDr. Iva Málková, zakladatelka společnosti STOB (Stop Obezitě), která se už více než 25 let zaměřuje na hubnutí, a to cestou bez diet a striktních omezení.  

Tenisky stále u sebe

Tak, a máme plán, jak odteď žít jinak, zdravěji, a samozřejmě v něm nechybí spousta pohybových aktivit. Chce to jen vydržet… Abychom dokázali dostát svým předsevzetím, je třeba dodržet několik zásad. Především je nutné stanovit si reálně dosažitelné cíle. „Pokud si řekneme, že odteď budeme každý den v šest ráno chodit běhat, když musíme být v 8 hodin v práci a ještě předtím vypravit děti do školy, asi nám kuráž moc dlouho nevydrží. Proto je lepší začít s méně náročnými úkoly a laťku si postupně zvyšovat. Zároveň nezapomeňte ve svém dlouhodobějším cvičebním plánu zohlednit i čas plánované dovolené. Právě ta (kromě onemocnění) by mohla způsobit, že byste vypadli z pravidelného rytmu. Proto si předem zjistěte a naplánujte i možnosti sportování v místě dovolenkového pobytu,“ radí Jana Havrdová.  
Nejen ženám jsou pak určena její další doporučení: „Při sportování nepodceňte vhodné oblečení a kvalitní sportovní výbavu. Když se rozhodnete začít pravidelně sportovat, pořiďte si hezké a funkční oblečení – i to je dobrá motivace. Ve vytahaných teplákách
a starém tričku sice můžete běhat taky, ale určitě vás to nebude tak bavit a určitě se nebudete cítit tak dobře, jako když si pořídíte nějaký šmrncovní kousek sportovní garderoby. A buďte na sebe hodní – když vytrváte a bude se vám dařit dosahovat vytčených cílů, odměňte se – třeba krokoměrem nebo novými cyklorukavicemi.“ Na závěr pak přidává ještě jednu osobní radu, která se jí už mnohokrát osvědčila. „Věci na sport nosím prakticky pořád u sebe – často se přes den najde příležitost zacvičit si nebo si jít zaplavat, třeba když odpadne plánovaná pracovní schůzka, nebo vyplyne volná chvilka, kdy je dítě na kroužku. Když ji využiju pro půlhodinku sportování, mám splněné denní pohybové minimum…

Pro zajímavost: Starosti vytancujte S úbytkem pohybové aktivity se podle odborníků zvyšuje počet výskytu depresí a úzkostí v populaci. Účinným řešením, jak ulehčit „hlavě“ přetížené množstvím úkolů, starostí
a informací, je zaměstnat a „překrvit“ jiný orgán – sval nebo žaludek. Bohužel naše populace často volí právě druhou variantu a výsledkem je trvalý nárůst nadváhy a obezity. Mnohem vhodnější je naučit si „čistit“ hlavu tím, že si půjdeme zaběhat, zacvičit nebo třeba zatancovat.

Velkou osvětu přínosu pohybu u nás dělá Český svaz aerobiku a fitness FISAF.cz, který patří mezi nejaktivnější sportovní svazy v ČR. Sdružuje na 80 sportovních klubů, 2 500 aktivních členů a každoročně pořádá přibližně 40 sportovních soutěží. Je nejstarší vzdělávací organizací v oblasti fitness vzdělávání a zaštiťuje celorepublikové osvětové projekty Děti na startu, Česko se hýbe a mnohé další. Více na www.fisaf.cz