Češi vs. Slováci: Kulturní odlišnosti spojené se smrkáním

Česko a Slovensko – přestože máme jako evropské národy mnoho společného, některé věci nás
i tak odlišují. A to i v případě nachlazení, kterým trpí děti v průměru osmkrát a dospělí čtyřikrát ročně. Jeho nejčastějším projevem je rýma a s ní spojené dobře známé smrkání. Jaké kulturní rozdíly v tomto ohledu mezi námi figurují? Slovákům obecně vadí smrkání více než Čechům a současně se při smrkání na veřejnosti cítí častěji trapně. V Česku mají větší tendenci smrkání řešit ženy, zatímco na Slovensku to jsou muži. Na čem se však shodneme, je, že když lidé v našem okolí popotahují nosem, není to nic příjemného. Výzkum na toto téma realizovala společnost STEM/MARK pro značku Sinulan.

 

Slováci považují smrkání na veřejnosti za společensky neslušné více než Češi

 

Smrkání je u nás dle většiny příruček etikety považováno za společensky nevhodné. Co ale dělat, když přijde nachlazení? Etiketa praví, že pokud už svůj nos musíte vyprázdnit, měli byste se během toho vždy odvrátit. U některých národů, třeba ve východní Asii, je smrkání dokonce na veřejnosti naprosto vyloučené. Jak vnímají tento jev Češi a jak Slováci? Zatímco pouze méně než 20 % Čechů považuje smrkání ve společnosti za nevhodné, u Slováků je to více než polovina. Stará škola má tyto návyky víc pod kůží a to dokazuje, že v obou zemích jsou mladší ročníky obecně benevolentnější než lidé staršího věku. Generační rozdíl je pak více patrný
u Slováků. Je pozoruhodné, že Slováci považují smrkání na veřejnosti za nevhodné o něco častěji než Slovenky.

 

Umíme se omluvit?

Více než polovina Čechů a Slováků se za vysmrkání omluví, záleží však na situaci. Třetina Čechů a čtvrtina Slováků se neomlouvá nikdy. Častěji to platí opět pro mladší lidi do 30 let a v Česku obecně pro muže. A za co bychom se vlastně měli omlouvat? Rýma je zánětlivé onemocnění, nejčastěji virového původu. Projevuje se zduřením nosní sliznice, která je napadená viry, což způsobuje hlenovitý výtok, jejž všichni moc dobře známe, a dokáže znepříjemnit pěkných pár dní a v tom horším případě kdejakou společenskou akci. Z výzkumu vyplynulo, že nejméně vítanou je například v divadlech, kině, na koncertech, přednáškách, svatbě, pohřbu atd., jak uvádějí Češi i Slováci. Zlaté pravidlo ale je: Jsem-li nachlazený, léčím se doma.  

Chytněte se za nos

Když přijde rýma, v obou zemích po nosních přípravcích sahají častěji ženy než muži. Téměř každý pátý užívá zároveň nosní spreje i slané vody, jež dodají sliznicím vlhkost, kterou jim naopak léčivé spreje mohou ubírat. V dnešní době existuje už i sprej na přírodní bázi, který v sobě snoubí léčbu rýmy a současně chrání sliznici nosu před nepříjemným vysušováním (Sinulan forte express). Díky unikátní kombinaci přírodních látek účinkuje již během 15 minut. Obsahuje esenciální oleje z máty peprné, eukalyptu, rozmarýnu a mateřídoušky. Zapomeňte na trapné popotahování a smrkání během společenských událostí a vsaďte na přírodní podporu.

Nepříjemné popotahování a kdy nám vadí

Pro většinu z nás je rýma banální záležitostí, dokáže ale pořádně potrápit. Ucpaný nos a kapesníky všude, kam se podíváš. Podle výzkumu tedy nejčastěji papírové. Po nich sáhne vždy více než polovina Čechů a pouze 33 % Slováků, pro ženy a lidi do 45 let v obou zemích jsou jasnou preferencí. Látkové kapesníky jsou oblíbenější
u mužů a u lidí nad 60 let. Ať už volíme jakýkoli typ nosočistopleny, jak kapesníku v 19. století přezdívali čeští obrozenci, rýma je nepříjemný element a Češi i Slováci se shodnou na tom, že jim vadí popotahování nosem. Není se čemu divit, že toužíme se tohoto problému okamžitě zbavit. Až 61 % Slováků se vždy nebo alespoň v určitých situacích při smrkání na veřejnosti cítí trapně, Čechům se to stává méně.
Často se to týká situací, kdy s někým musíme komunikovat, ať už na pracovní schůzce, nebo na úřadě.

Podpořte tělo přírodní cestou v období plném nachlazení. Více na www.sinulan.cz