Ideální móda? Radostná, čistá a pohodlná

Máte plnou skříň, a přesto „nemáte co na sebe“? Pak to může být znamení, že oblečení neodpovídá vaší osobnosti nebo že vůbec či velmi málo věnujete prostor rozvoji své módní identity a práci se strachy či bloky. „Mnoho lidí si totiž pořádně neuvědomuje, jaké aktivity
a v jakém rozsahu v životě dělají,“ říká módní terapeutka Kamila Vodochodská.

 

Nedávno se stala tváří Průvodce udržitelnými nákupy pražského OC Westfield Chodov. Ženám i mužům radí již více než dekádu let, jak na funkční šatník, je ambasadorkou značky BUSHMAN, a k tomu všemu je Kamila Vodochodská ženou-matkou, která se i v pracovním nasazení stará o své dvě malé děti.

Za sebou má dvacetileté působení v oblasti návrhářství, stylingu, osvětové činnosti ve slow fashion
a vzdělávání v oblasti udržitelnosti: „Když chcete změnit pohled lidí i značek na módu, musíte nejprve sami ujít kus cesty v designu, výrobě i technologii módního průmyslu a poznat obě strany téže barikády – zákaznickou pohledem a potřebami zákazníka i tu vývojovou a prodejní z hlediska firem. Být diplomatem, a hlavně empatickým psychologem je přirozená součást mé práce i osobní roviny. Je to běh na dlouhou trať, ale snižování nadspotřeby a plýtvání nejen v módě bude do budoucna čím dál důležitější, ne-li nevyhnutelné pro kvalitní život dalších generací.“

Velká obchodní centra jsou vnímaná jako symboly konzumu – jak to jde dohromady s udržitelným nakupováním? Co si pod tím představit?

Nákupní centra tu byla a budou, nemá cenu proti nim bojovat. Projekt příručky uzrával několik let a pro mě je další příležitostí, jak se dostat blíž lidem a pokusit se změnit jejich návyky. Mým cílem je, aby začali více přemýšlet o tom, co, proč, z čeho, na co a kde si kupují. V průvodci jim proto nabízíme výběr značek, které splňují určitá kritéria a více či méně se snaží dělat takové kroky, aby zákazníkům nabízely lepší produkty z udržitelnějších materiálů, kvalitnějšího zpracování či nadčasovějšího, a nikoli krátkotrendového vzhledu.

Když se zaměříme na módu, jakých přešlapů se při jejím nakupování dopouštíme?

Po dvaceti letech praxe s lidmi nejen při revizi obsahu jejich šatníků, ale i na workshopech bych řekla, že lidé nevědí, jaké aktivity a v jakém rozsahu dělají. Nakupují stylem „to by se mohlo hodit“ nebo „hrozně často chodím na jógu a tyhle legíny a triko mi sluší a využiji je také, ač mám doma už x outfitů“. Když si pak ale hodí na papír četnost reálného vykonávání dané činnosti, zjistí, že na jógu jdou čtyřikrát do roka a v podstatě by jim stačil set jeden. Stejné je to s návštěvou divadel a dalších speciálních událostí či volnočasových aktivit. Největší množství přešlapů vzniká emočními unáhlenými nákupy, neznalostí svých vlastních potřeb, neorientací v základních textilních materiálech nebo třeba nepřijetím svého těla.

Pak člověk stojí ráno před plným šatníkem a říká si: „Nemám co na sebe…“

Přesně, netýká se to ani tak množství, protože stejnou větu může pronést i žena s poloprázdnou skříní, ale spíše špatně voleným obsahem. Míra radosti a kvality obsahu skříně není až tak o penězích či investovaném čase do jeho sestavování, ale o míře sebepoznání, sebepřijetí a znalosti všech čtyř cyklických žen v nás. Žena je pak schopná točit pořád dokola jedny kalhoty a pár topů a jedny boty, protože ten zbytek „není prostě ona“. A věřte mi, problém netkví v tom, že by neodpovídala velikost šatů, ta sedí (smích). Takže ač by strašně ráda nosila ty červené sexy šaty, co visí dlouho na ramínku, je jen málo příležitostí, kdy se zároveň cítí být „dračicí“, má prostor si odběhnout od dětí, a ještě ji čeká společenská událost, na kterou si je může vzít.

Každý jsme taková módní cibule a je potřeba jednotlivé plátky pomalu odkrývat a nastavovat i přenastavovat náš módní mindset tak, aby nás oblékání (se) bavilo a jako celek fungovalo. Je to kus práce, ale co v životě není? A ta někdy i bolí. Budování módní osobnosti a růst v zodpovědného zákazníka vyžaduje aktivní přístup, chtít se něco naučit, špatné návyky a strachy proměnit ve znalost a větší jistotu svých rozhodnutí.

Dá se jednoduše říct, jak si sestavit funkční šatník?

Poznat sám sebe a obsah šatní skříně a botníku sestavovat tak, aby v něm bylo minimální nutné množství kousků z kvalitních materiálů, které půjdou dobře kombinovat, něco vydrží, svým designem pro nás mají estetickou hodnotu. Tak si k nim člověk vybuduje vztah a úctu. Neméně důležité je i to, aby se o ně člověk uměl a chtěl správně starat.

A jaká by měla být móda podle Kamily Vodochodské?

Radostná, čistá a pohodlná. Má plnit funkci, kterou od ní na předem definované příležitosti nebo aktivity vyžadujeme, má být komfortní, finančně smysluplná, reflektovat člověka jako osobnost. Čistá ve smyslu mých osobních hodnot: pro někoho je důležité, aby výroba byla lokální, pro jiného, aby oděvy nevyráběly děti, tedy etický rozměr výroby. Ať si každý dosadí, co chce a cítí sám. Pro mě čistá znamená pravdivá a taková, aby kvůli ní cokoliv nebo kdokoliv co nejméně je to možné trpěl. Radostná je na vrcholu pyramidy – když vím, že splňuje všechny mé funkční, estetické i etické požadavky, pak se člověk cítí dobře a září.

 

 

 

Foto: BUSHMAN