Rotacismus bohemicus: vada řeči typická pro české děti. Jak jí předcházet?

Rotacismus bohemicus: vada řeči typická pro české děti. Jak jí předcházet?


Věděli jste, že jedna ze zdravotních vad je pojmenovaná po Česku? Konkrétně jde o rotacismus bohemicus
a znamená chybnou výslovnost hlásky Ř, tedy hlásky vyskytující se pouze v českém jazyce. Nejen Ř, ale také hlásky R a L, či špatná výslovnost sykavek S a C je u českých dětí poměrně častá, jejich počet dokonce narůstá. Zatímco v roce 2019 bylo jenom na základních školách přes 16 tisíc žáků s vadou řeči, v roce 2021 už jich bylo více než 18 tisíc. Logopedů je ale málo a čekací lhůta se může protáhnout na dlouhé měsíce, v některých regionech až na rok.

Bez komunikace to nejde

Dle odborníků je dnešní digitální doba jedním z důvodů, které přispívají ke zvyšujícímu se počtu dětí s logopedickou vadou. Rodiče velmi často nevěnují dětem tolik pozornosti, při komunikaci s nimi se dívají do mobilu, přitom aktivní komunikace a integrace mezi rodičem a dítětem je stěžejní k získání správného mluvního vzoru. Základem je 100% koncentrování se na dítě a společně strávený čas, ať už při čtení pohádek, vyprávění nebo hraní si.

Hlavně na děti netlačit

Jestliže vidíte, že dítko nevyslovuje velkou většinu hlásek správně, je nutná nejen návštěva logopeda, ale také každodenní domácí trénink, abyste předešli tomu, že si vytvoří nevhodné mluvní vzorce. Mějte na paměti, že děti se učí přirozeně, zapomeňte proto na dril a přílišnou přísnost, místo toho vsaďte na učení hrou. Pravidlem by také mělo být to, že procvičováním výslovnosti strávíte maximálně 10–15 minut denně. Důležité je caparta dostatečně namotivovat a vytvořit takové podmínky, aby procvičování nebojkotoval, ale naopak se těšil. „Řeč doporučuji rozvíjet přirozenou cestou, ať už společnými sportovními či domácími aktivitami, nebo čtením pohádek. To všechno pomáhá zlepšit výslovnost, vyjadřovací schopnosti a obohacuje slovní zásobu dítěte,“ říká Jitka Kaulfuss, klinická logopedka. S dalšími cviky, které navíc děti budou bavit, pomůže třeba projekt Hláskování s Lipánkem, jenž se zaměřuje na podporu správného rozvoje řeči a artikulace u dětí předškolního věku s interakcí s rodiči. Formou jednoduchých videí, kterými provází zkušená logopedka, získávají rodiče informace, jak danou hlásku hravou formou správně procvičovat.

Vývoj řeči není jednotný, je ale potřeba ho sledovat

Při sledování růstu dítěte mějte na vědomí, že každá ratolest má své vlastní tempo, a to platí i pro vývoj řeči.
S procvičováním správné výslovnosti R a Ř můžete začít okolo pátého až šestého roku, ale nic se neděje, pokud se zatím nedaří, když ostatní hlásky dítě již zvládá. Jestliže ale u svého caparta vidíte větší problémy
s mluvením, nebo se jeho výslovnost oproti vrstevníkům výrazně opožďuje, s návštěvou logopeda neotálejte.
„V případě, že dítě nemluví, nebo mluví nápadně méně než jeho vrstevníci, doporučuji vyhledat odbornou pomoc kolem tří let věku dítěte. Pokud dítě mluví, ale není mu rozumět, větší počet hlásek vyslovuje chybně, je vhodná návštěva kolem 4,5 let,“ doporučuje Jitka Kaulfuss.




R a Ř dokážou pěkně potrápit

Ačkoliv je záludných hlásek hned několik, R a Ř patří mezi ty nejproblematičtější. V případě Ř jde o hlásku, která je mj. specifická pro češtinu a můžou s ní mít problém děti žijící v bilingvních rodinách. Výslovnost R a Ř dozrává ve vývoji mezi posledními a věk, kdy by si je mělo dítě osvojit, je velice individuální, nicméně by je mělo zvládnout nejpozději kolem věku 7 let. „Předpokladem pro bezchybnou výslovnost R a Ř je správný fonematický sluch a zvládnutí hlásek TDN a L,“ doplňuje Jitka Kaulfuss. Podívejte se na tipy, které dětem pomůžou při pilování hlásek R a Ř.

  • Obecně je pro správnou výslovnost důležité, aby dítě vnímalo postavení jazyka a orientovalo se v ústní dutině. Zkuste namočit vatovou tyčinku do vody a postupně se dítěte v puse dotýkejte nahoře, dole, před zoubky, za zoubky, po stranách. Následně ať se dítě pokusí těchto míst dotknout vlastním jazykem.
  • Výslovnost začněte trénovat tak, že místo R bude dítě vyslovovat hlásku D, např. tdnka – trnka, tdáva – tráva a podobně.
  • Když už se dostanete k samotnému R, začněte nejprve citoslovci: při brrrrrr“ děláme, že nám je zima, při prrrrrr“ naznačujeme, že držíme otěže koníka.

Ř je považováno za jednu z nejtěžších hlásek, pro její zvládnutí je nejprve potřeba ovládnout hlásku R.

  • Hláska Ř je artikulačně blízká hlásce R a pro její zvládnutí je potřeba umět zvednout jazýček za horní zuby, našpulit rty a předsunout dolní čelist. K hlásce Ř se dostaneme tak, že s dítětem vyslovujeme nejprve „TD TD TD“, poté „TR TR TR“. Po zvládnutí můžeme na konec přidat „TŘŘŘŘŘŘ“ a hlídáme správné našpulení pusinky.
  • Skvělým způsobem, jak s dětmi pouze nudně neopakovat slova, je zahrát si společně třeba pexeso, jehož obrázky obsahují slova s potřebnými hláskami.

Další tipy najdete na webu www.hlaskovanislipankem.cz.