Pět otázek pro Terezu Kostkovou

Terezko, nemůžeme nevšimnout, jak skvěle poslední dobou vypadáte, což je vzhledem k Vašemu pracovnímu vytížení snad nadlidský úkol. Kolik času si dokážete vymezit jen sama pro sebe? Omyl, právě práce a pocit, že není úplně marná mají velký vliv na to, jak vypadáme. Proto

Terezko, nemůžeme nevšimnout, jak skvěle poslední dobou vypadáte, což je vzhledem k Vašemu pracovnímu vytížení snad nadlidský úkol. Kolik času si dokážete vymezit jen sama pro sebe?

Omyl, právě práce a pocit, že není úplně marná mají velký vliv na to, jak vypadáme. Protože se obvykle v takovém případě dobře cítíme! To jde ruku v ruce. Samozřejmě, že to není jediná věc: bez odpočinku není dobře vykonané práce a u mě odpočinek je málokdy jiný než aktivní. 2-4 x týdně běhám, sem tam střídám se spinningem nebo plaváním a nově jsem objevila zázračný stroj power plate. Je pravda, že nejsem přívrženec cigaret ani příliš alkoholu...bere mi to energii. Také alespoň přiměřeně regulují co jím. Tak  nějak je to se mnou. Ale řekla bych, že nejpodstatnější je, že mě cokoli co dělám, baví. Já už jsem tak nějak "uplácaná"

Když mluvíme o pojmu „dokonalá žena“…Jak by měla podle Vás vypadat?

Proč by měla být dokonalá? Fakt nevím, co to je...pro koho, v čích očích dokonalá? Svého šéfa, manžela, kamaráda nebo naopak nepřítele...nebo naopak ladit s nějakým momentálním trendem z časopisu?! Myslím, že by měla být hlavně spokojená, s drobnou touhou sem tam něco vylepšit-jako hnací motor. Nejde o to dělat všechno nejlíp, ale je podle mě dobré, dělat všechno, jak nejlépe dokážeme.

Považujete se Vy sama za dokonalou? Co byste na sobě chtěla vylepšit?

Odpověď je vlastně už v té předchozí skrytá. Občas mám pocit, že bych něco mohla víc nebo líp...tak to zkusím. Ale je dobré i občas zazlobit...a záměrně "dokonalá" nebýt...nejhorší je sešněrovanost...prostě nežít pod tlakem a diktátem, ale ani ledabyle. Najít míru je tak jako tak práce na každý den...

Možná by se tedy s nadsázkou dalo říct, že dokonalá žena je ta, která není úplně dokonalá.

Každý z nás už se někdy dostal do situace, která mu nebyla úplně příjemná. Jaký byl Váš největší dosavadní trapas?

Že mi něco není úplně příjemné, ještě neznamená, že je to trapas nebo dokonce můj. Ale do kategorie Vaší otázky jistě spadají různá veřejná spadnutí a zapomenutí textu a spletení jmen - v rámci mé profese...a to se mi už opravdu stalo. Ale Dalajlámu s papežem jsem si zatím nespletla, takže dobrý

Terezko, potrubní poštou se k nám doneslo, že prý máte panickou hrůzu z nemocí. Pravda nebo novinářská kachna?

Kachna jako labuť!!! Panickou hrůzu mám akorát z lidské hlouposti a také nevzdělanosti. A pochopitelně, že zdraví pokládám za největší dar a s úctou o něj pečuji. Touha po informovanosti, absenci mýtů a bludů, které i nemoci provázejí spolu s touhou po tom nejdůležitějším - zdraví, mě přiměly přijmout zajímavou nabídku od lékařského sdružení HPV College. Stala jsem se tak patronkou výjimečného zdravotnického projektu, který má za cíl právě informovat a dostat do širšího povědomí ty správné zprávy o v&scar on;em co se týká lidského papillomaviru a nemocí jím způsobených. Apelujeme hlavně na prevenci a onu správnou a hlubší znalost problematiky! Pokud budu alespoň trochu nápomocna a situace v prevenci, léčbě i záchraně lidských životů se zlepší, budu nesmírně ráda! A budu mít pocit, že vynaložená práce má smysl - a tím se dostáváme vlastně k mé první odpovědi a kruh se uzavírá

Text: Jana Tobrmanová